Hlavní přehled
Bližší informace
Jedná se neurodegenerativní onemocnění mozku, které je bohužel neléčitelné. Nicméně v dnešní době máme komplexní přístup k léčbě příznaků této nemoci, zahrnující zejména farmakoterapii v kombinaci s fyzioterapií. V indikovaných případech je pak možnost chirurgické léčby. Mezi nejčastější příznaky patří třes, problémy s rovnováhou a chůzí a dále poruchy jemné motoriky. V pozdějších stádiích nemoci se mohou objevit poruchy paměti, zažívací obtíže a poruchy polykání.
Zkušenosti s diagnostikou a terapií této nemoci jsem čerpal během více než 3 letého působení na speciální klinice s Sasku.
Nově je možno v rámci ultrazvukového vyšetření zjistit mnoho let dopředu, jestli pacient touto nemocí onemocní. Toto může mít cenu např. pro pacienty, jejichž rodiče touto nemocí trpěli. Více informací zde Ultrazukové vyšetření.
Jedná se o stavy, kdy pacient buď ztratí vědomí, anebo má pocity slabosti a je mu na omdlení. Příčin může být poměrně hodně. Mezi nejčastější patří:
I přes spolupráci s ostatními ambulantními specialisty a doplnění různých vyšetření, nemusí být vždy příčina obtíží objasněna.
Jedná se o onemocnění mozku, kdy zjednodušeně řečeno nervové buňky se náhle chovají abnormálně, což má za následek široké spektrum vůlí neovlivnitelných pohybů končetin, poruchy citlivosti, poruchy chování anebo vnímání, anebo dojde k celkově ztrátě vědomí s rozvojem „typického“ tonicko-klonického záchvatu. Tento epileptický záchvat, pod kterým si většina lidí představuje epileptický záchvat, se ve skutečnosti vyskytuje asi jen u 30% epileptiků.
Terapie epilepsie je nutná a musí být v rukou neurologa, který se na danou problematiku specializuje. Dominantní je zde trvalé užívání léků proti záchvatům, v některých případech i sledování účinnosti těchto léků odběry krve a EEG vyšetření. Dále je nutné dodržovat režimová opatření, jedná hlavně o pravidelný spánkový rytmus a vyvarovat se užívání drog VČETNĚ ALKOHOLU a PIVA.
Pokud dojde ke „stabilizaci“ stavu a pacient je několik let bez záchvatů, lze se pokusit, po zvážení všech pro a proti, léky postupně vysadit.
Velkou komplikací této nemoci, zejména u lidí v produktivním věku, je určité pracovní omezení a dočasná nebo trvalá ztráta řidičského oprávnění daná vyhláškou č.277/2004 Sb.
Ateroskleróza je komplexní a poměrně složitý proces, který se děje u každého jedince od narození. Aterosklerotické změny se spolupodílí na vzniku tzv. civilizačních chorob – ischemická choroba dolních končetin a srdce, srdeční infarkty, mozkové cévní příhody. Aterosklerotické změny jsou na ultrazvukovém vyšetření pozorovatelné zhruba od 25 roku života. Zjednodušeně si lze tyto změny představit jako ucpávání průměru cévy podobně jako ucpávání odpadů v domácnosti. Toto ucpávání je závislé na mnoha faktorech a je bez chirurgického zásahu nevratné. Faktory, které urychlují rozvoj aterosklerózy jsou:
Z těchto jsou to zejména vysoký tlak, cukrovka, vysoká hladina tuků anebo cholesterolu v krvi. Z ovlivnitelných faktorů je nutno zmínit kouření jako největší rizikový faktor aterosklerózy. U kuřáků je riziko vzniku mozkové příhody vyšší až 6x. Pokud kouříte 5 a více let, je jistě vhodné doplnit preventivně ultrazvukové vyšetření cév v naší ambulanci. Více zde ultrazvukové vyšetření.
Pokud je proces aterosklerózy již v pokročilém stádiu, anebo pacient již prodělal mozkovou příhodu, je na místě pravidelná kontrola stavu cév ultrazvukem v rámci prevence první / další mozkové příhody. Tyto kontroly jsou dle tíže nálezu vhodné každých 3-12 měsíců.
Důvodem, proč je na místě sledování stavu cév je změna stávající farmakoterapie. Pokud toto již není možné, pak přichází na řadu dovyšetření cév cestou CT vyšetření a zhodnocení stavu se specializovaným centrem. Zde dochází ke komplexnímu zhodnocení stavu pacienta a jeho nálezů a nemocí a další doporučení chirurgického zákroku.
Obě metody mají svá rizika a výhody / nevýhody.
Konzultací těchto pacientů provádím s akreditovaným neurologickým pracovištěm ve fakultní nemocnici Ostrava Poruba.
Jedná se o poměrně časté onemocnění středového nervu horní končetiny, kdy v rámci jeho průběhu v oblasti zápěstí může být tento nerv utlačován okolními strukturami – šlachy a vazy. Jednoznačný provokační faktor jsou práce ve strnulé poloze anebo stereotypní pohyby např. šroubování. Typicky se toto projevuje buď při intenzivní námaze, na kterou daný jedinec není zvyklý, anebo pokud vykonává tuto činnost dlouhodobě – různé profese dnes eufeministicky zvané operátor výroby, kancelářské práce na počítači, písaři, ale i třeba hudebníci.
Zaměstnavatelé, kteří nabízí práci právě v těchto profesích by dle platných hygienických norem již měli vědět, jestli je daná profese rizikem pro nemoc z povolání – jedná se o tzv. riziko svalové zátěže ve skupině 3 – a provádějí pravidelně vyšetření tohoto nervu tzv. ENG / EMG. Pokud toto vyšetření prokáže postižení daného nervu, je na místě zvážit terapii režimovými opatřeními. Pokud je postižení nervu těžké je na místě operace.
Nově lze, při nedostupnosti termínu na EMG, doplnit vyšetření postiženého nervu ultrazvukem více zde. Bohužel toto vyšetření není hrazeno zdravotní pojišťovnou a také není dosud uznáváno jako diagnostická metoda z pohledu pracovního lékařství, což hraje roli při uznávání finančního odškodnění nemoci z povolání. Na druhou stranu je toto vyšetření velmi rychlé a dostupné v mé ambulanci. Může navíc sloužit jako první informace pro pacienta, jestli je nerv postižen i bez nutnosti mít EMG vyšetření od zaměstnavatele.
Jedná se o difúzní systémové postižení většího počtu periferních nervů nejčastěji horních a dolních končetin. Toto postižení vzniká nejčastěji jako komplikace dlouhotrvající nebo nesprávně léčené cukrovky. Druhou nejčastější příčinou je nadměrná a dlouhodobá konzumace alkoholu. Mezi nejčastější obtíže patří necitlivost a mravenčení / pálení postižené oblasti. V pokročilém stádiu pak i omezení hybnosti.
V rámci diagnostiky je třeba vyloučit jiné příčiny nemoci zejména nedostatek vitamínu B12. Diagnostika spočívá v odběru krve a ENG/EMG vyšetření. Toto nejčastěji provádíme na neurologickém pracovišti nemocnice Frýdek-Místek. V terapii se uplatňuje léčba vyvolávací příčiny, (pokud je toto možné). Dále symptomatická farmakoterapie anebo infuzní léčba.
Problematika závratí je velmi složitá a zjištění její příčiny je multioborová záležitost. Souvisí s onemocněními z oblasti ORL, interny a neurologie a psychiatrie.
Úkolem neurologa je zjistit, jestli závrať není příčinou mozkové cévní příhody či jiného onemocnění mozku a míchy, anebo se jedná o tzv. periferní příčinu závrati. V české republice se traduje po mnoho desetiletí, že závrať je od „krční páteře“, což ve skutečnosti jen velmi malé procento případů. Velmi často je příčina jiná.
V rámci diagnostiky závratí je kromě odběru anamnézy a klinického vyšetření speciálními Frenzlovými brýlemi, nutné vyloučení cévní etiologie závratí ultrazvukovým vyšetřením mozkových přívodných tepen více zde za účelem vyloučení zúžení anebo uzávěru těchto cév. V některých případech je pak nutné i doplnění zobrazovacích vyšetření.
Terapie se odvíjí podle příčiny. Rozeznání příčiny závrati je někdy běh na dlouhou trať. Zbystřit by však měl každý u koho závrať začne akutně, protože se může jednat o příznak mozkové cévní příhody. Viz Cevní mozková příhoda.
Zjednodušeně řečeno dochází k uzávěru jedné z mozkových přívodných tepen krevní sraženinou, což má za následek nedokrvení příslušné oblasti mozku a jeho postupné odumírání. Jedná se o urgentní stav, kdy v dnešní době je možná záchrana postižené oblasti mozku za předpokladu, že pacient ihned zavolá sanitku neboli RZP a je převezen do specializovaného tzv. iktového centra. (Ostrava, Karviná, Třinec). Více o centrech vysoce specializované péče.
Nejtypičtější příznaky CMP jsou:
Volat sanitku na čísle 155. Platí pravidlo nečekat, jestli to přejde a raději zavolat sanitku 3x zbytečně, než si doma vysedět svou první mozkovou příhodu a dostat se dostavu, kdy již nelze postiženou mozkovou oblast zachránit.
Erudovaný zdravotní personál vyhodnotí, jestli se skutečně jedná o mozkovou příhodu a zvolí do jakého centra specializované péče vás převeze. Zde již speciální tým lékařů a sester provede během několika minut zobrazovací vyšetření CT mozku a cév a rozhodne, jestli je na místě speciální terapie tzv. systémová trombolýza. Pacientovi je podán lék, který má za úkol rozpustit krevní sraženinu, která způsobila uzávěr příslušné cévy, navíc vyhodnotí, jestli je na místě „operativní výkon“ mechanická trombektomie – zprůchodnění této cévy speciálním katétrem. Tyto terapeutické možnosti zásadně mění šance na záchranu postižené mozkové tkáně a až v 70 % případů mohou vést ke kompletnímu vyléčení původních symptomů.
Pokud se výše uvedený postup neuskuteční, pak bohužel pacienti často končí jako invalidní, ochrnutí na jednu polovinu těla a odkázání na pomoc druhé osoby. Více viz www.casjemozek.cz
Navštívit svého obvodního lékaře. Ten by měl provést základní dovyšetření (většinou je v propouštěcí zprávě zmíněno) a doporučit úpravu životního stylu s ohledem na prodělanou CMP a odeslat Vás k dalšímu sledování k neurologovi specialistovi. Ten vyhodnotí další postup a pokud neproběhla rehabilitace cestou lázeňské terapie, která je po prodělané mozkové příhodě jistě na místě a doporučí ji.
Dále je nutné pravidelné sledování a léčba rizikových faktorů více zde ateroskleróza a ultrazvukové vyšetření mozkových přívodných tepen. Toto vyšetření hraje hlavní roli v další péči o pacienty s mozkovou příhodou anebo pacienty v riziku vzniku mozkové příhody. Bohužel mnozí neurologové, ale i obvodní lékaři, na toto vyšetření zapomínají.
Zeptejte se proto svého lékaře na možnost vyšetření mozkových přívodných tepen ultrazvukem. Více zde Ultrazvukové vyšetření